Nejen prací živ je člověk tak se bavme dokud je čas. =) (A hlavně tím nechci zaplácat Mluvítko.)
Manželský pár, oba kolem 60 let, slaví své 35. výročí svatby v malebné, tiché, romantické restauraci. Náhle se na jejich stole objeví drobounká krásná víla a říká:
"Protože jste byli takový vzorný manželský pár a protože jste celou dobu jeden druhého milovali, splním každému z vás jedno přání."
Žena zamilovaně řekne:
"Já chci cestovat po světě se svým milovaným manželem."
Víla mávla svou kouzelnou hůlkou a - puf! V ruce se jí objevily dva lístky na Queen Mary II. Muž se na chvíli zamyslí a pak řekne:
"Tohle vše je samozřejmě velmi romantické, ale příležitost jako tato již nikdy nepřijde. Je mi líto, má lásko, ale mým přáním je mít ženu mladší o 30 let, než jsem já."
Žena i víla byly hluboce zklamány, ale přání je přání. Víla tedy podruhé mávla svou kouzelnou hůlkou a - puf! Manželovi bylo najednou 92 let.
Morální ponaučení plynoucí z tohoto příběhu: Muži, kteří jsou nevděční parchanti, by neměli zapomínat, že víly jsou ženského rodu.
Arab zastaví taxík. Ještě se ani pořádně neusadil a už žádá řidiče, aby vypnul rádio.
"Tuhle hudbu rozhodně nechci poslouchat. Naše náboženství nám to zakazuje, protože v čase proroka Mohameda taková hudba nebyla a západní hudba je jen pro vás, nevěřící !".
Taxikář rádio vypne, zastaví a otevře zadní dveře.
Arab se udiveně ptá: "Proč stojíte?"
"Protože v dobách Proroka opravdu nebyly žádné taxíky, takže koukej vypadnout a počkej si na velblouda."
Záznamník babičky:
"Dobré jitro, momentálně nejsme doma. Po zaznění zvukového signálu zanechte prosím vzkaz:
–
jste-li jedno z našich dětí, zmáčkněte jedničku a číslo od jedné do
pěti podle pořadí, jak jste se nám narodili, abychom věděli, koho z vás
máme očekávat,
– potřebujete-li, abychom vám hlídali vaše děti, zmáčkněte dvojku,
– potřebujete-li si půjčit naše auto, zmáčkněte trojku,
– potřebujete-li, abychom vám vyprali a vyžehlili prádlo, zmáčkněte čtyřku,
– chcete-li, aby dnes u nás přespala vnoučata, zmáčkněte pětku,
– chcete-li, abychom vyzvedli vnoučata ze školy, pak zmáčkněte šestku,
– chcete-li, abychom uvařili na neděli, nebo vám oběd doručili k vám domů, zmáčkněte sedmičku,
– chcete-li přijít najíst se k nám, zmáčkněte osmičku,
– potřebujete-li od nás peníze, zmáčkněte devítku,
– máte-li v úmyslu pozvat nás na večeři, nebo nás vzít na výlet, začněte hovořit, posloucháme!"
Když muž mlčí, přemýšlí. Když mlčí žena, je nasraná.
Všechno se dá vysvětlit. Bohužel ne všem.
Nadává žena na dceru:
"To je dneska mládež, v šestnácti se tahá
každej večer s někým jiným po diskotékách a že má její máma dneska
třicátý narozeniny, na to ani nevzpomene..."
Maruška v lese najde dvanáct měsíčků a prosí je o jahody.
"V pořádku, Maruško, dostaneš jahody, ale nás všech devět se s tebou pomiluje!"
"Cože? Vždyť je vás dvanáct..."
"To ano, ale Červen, Červenec a Srpen jsou teplý."
Nemám nic proti stezkám odvahy, ale jít mimo dosah wifi, je už trochu moc...
Angličan, Francouz a Rus si prohlížejí obraz Adama a Evy, zatím ještě dovádějících v rajské zahradě Eden.
"Dívej, jak jsou při tom všem nad věcí, rezervovaní, klidní," míní Angličan a dovozuje, "museli to být Angličani."
"To sotva," odporuje Francouz, "podívej, jsou nazí a přitom krásní. To nemohou být Britové, to jsou našinci, Francouzi."
"Prdlajs," bručí Rus, "jsou to Rusové. Bez střechy nad hlavou, holej zadek, k obědu jabko - a nechaj si namluvit, že to je ráj!"
V restauraci poblíž soudní budovy obědvají v polední přestávce dva soudci.
Náhle do podniku vtrhne snědý muž, osloví jednoho ze soudců:
"Ty hajzle, tvůj pes pokousal mou dceru! Naval pět tisíc nebo tě dám k soudu!"
Oslovený soudce ani nemukne, vytáhne peněženku a cikánovi z ní odpočítá pět tisíc.
Druhý soudce na to kouká, nevěří svým očím a namítá:
"Hele,
nic mi do toho není, ale jednak vím, že ty žádného psa nemáš, a navíc
náhodou toho cikána znám. Má osm synů, ale žádnou dceru. Nechápu, proč
jsi mu dával ty prachy."
První soudce lakonicky odpoví:
"Hele, co si budeme namlouvat. Oba víme, jak to dneska u těch soudů chodí…"
Byli jsme oblečeni a připraveni odejít na Silvestrovskou party.
Rozsvítili jsme noční světlo, zapnuli telefonní záznamník, zakryli klec s
andulkou a vyhnali kočku na dvůr. Venku už čekal objednaný taxík. Když
jsme vycházeli z domu, kočka, kterou jsme vyhnali na dvůr, proklouzla
pod našima nohama zpět do domu. Nechtěli jsme, aby zůstala uvnitř domu,
protože se vždycky, když je tam sama, snaží sežrat andulku. Manželka si
šla sednout do taxíku a já se vrátil dovnitř, abych kočku z domu vyhnal.
Ta ale vyběhla do patra a já musel běžet za ní. Manželka nechtěla, aby
taxikář věděl, že dům bude celou noc prázdný, tak mu řekla, že se hned
vrátím, že jsem jenom šel dát dobrou noc své matce.
Po pár minutách jsem si sedl do taxíku vedle manželky.
"Promiň, že mi to trvalo tak dlouho," řekl jsem jí, když jsme se rozjížděli.
"Ta
kráva pitomá se schovávala pod postelí. Musel jsem ji šťouchat ramínkem
do zadku, abych ji dostal ven! Snažila se mi zdrhnout, tak jsem ji
chytil pod krkem. Pak jsem ji musel zabalit do deky, aby mě
nepoškrábala, odtáhl po schodech dolů a vyhodil zpátky na dvorek.
Doufám, že se zase nevykadí do zeleninovýho záhonu!"
Dcerka se dívá na maminku, jak si nanáší pleťovou masku.
"Proč to děláš?"ptá se jí.
"Abych byla krásná!" odpoví maminka.
Za chvíli si masku sundavá a dcerka se ptá:
"Vzdáváš to?"
Dveře se zavírají a tramvaj se chystá k odjezdu ze stanice. K vozu však dobíhá uřícený muž a zoufale volá:
„Prosím vás, počkejte ještě na mě, jinak nestihnu svou práci!“
Cestující se přimlouvají u řidiče a ten čeká na opozdilce. Pán nastoupí, zavřou se dveře, tramvaj odjíždí a pán praví:
„Dobrý den, kontrola jízdenek.“
Personální oddělení ČEZ se rozhodlo udělat test na téma korupce.
Jedna z otázek byla: "Kolik času potřebuješ, aby sis z úplatků koupil BMW?"
Odpovědi byly následující:
Firemní personalista: 2-3 měsíce,
Firemní právník: Asi tak 6 měsíců,
Vysoce postavený manažer: 2-3 ROKY!!!
U manažera se komise zarazila a zeptala se: "Tak dlouho?"
Odpověď manažera: "Hele, netlačte tak na pilu, BMW není zrovna malá firma."
Za otcem přijde pozdě v noci jeho plačící dcera, celá zbitá, samá modřina.
"Podívej se tatínku, jak mne zase manžel zbil".
Otec na to:
"Tak to si s ním teda vyřídím!"
Vezme hůl a zmlátí dceru dvakrát tolik. Ta se válí na zemi a pláče:
"Tatí, cos mi to udělal?"
Otec na to:
"Vyřiď tomu tvýmu hajzlovi, že jsme vyrovnaný! Když on bude bít moji dceru, tak já budu mlátit jeho manželku".
Volá malý chlapeček do rádia:
Nemám rád lidi jiné národnosti, barvy pleti, sexuální orientace a vyznání. Jsem rasista?
Moderátor odpovídá:
Jsi-li muslim, je to v pořádku, protože jsi věrným vyznavačem Alláha.
Jsi-li žid, patříš mezi ortodoxní a je to správný přístup.
Jsi-li černoch, jsi určitě obětí bělošské segregace a šikany.
Jsi-li gay, patříš k utlačované menšině.
Jsi-li však běloch a heterosexuál, tak jsi hnusnej rasista.
Poté, co Bell sestrojil telefon, našel tam tři zmeškané hovory od Járy Cimrmana!
Je tu jedinečná příležitost adoptovat si Řeka za 500 eur.
Bude za Tebe dělat vše, na co nemáš čas:
Spát do jedenácti, chodit za Tebe na kávu, dodržovat odpolední siestu, večer vysedávat v hospodě či vinárně...
Bude také za Tebe chodit na demonstrace a protestovat proti nízkému životnímu standardu.
My jsme ho adoptovali a konečne máme po starostech - můžeme makat od rána do večera!
Z Twitteru
Nikdo není dokonalý, i hovno má své mouchy.
Celý den trávím v novém moderním Rumunsku. Tweetuju až teď z hotelu, jinde internet znají pouze z vyprávění u ohně.
Prej že dětma nezatopíš. Teplíčko tu mám... a ten klid, ten božskej klid!
Babička měla dva stejné kocourky. Aby je od sebe rozeznala, tak jednoho pojmenovala Mourek a druhého utopila v rybníce.
"Chceš být moje sluníčko?"
"Jo."
"Tak se ode mě drž 146 600 000 km daleko!"
Zmlácený Pepíček přijde domu a říká: "Mami, dneska mě hrozně zbili kluci ve škole."
Maminka: "Já vím, viděla jsem záznam na YouTube."
Převzato z NEVIDITELNÝ PES
Žádné komentáře:
Okomentovat